odpovedi odbornika

uvodem si dovoluji predeslat, ze prednasky RNDr Ullmanna v podstate zahrnuji vetsinu themat, pro neodbornika je vsak obtizne pasaze vyhledat a z nich a prilozenych mathematickych dukazu odvodit spravnou odpoved.
Proto byla vznesena rada dotazu na ktere RNDr V.Ullmann odpovida takto:

Q-moznost oddaleni konce cili vyhoreni Slunce za cca 5 milliard let?

Odpoved:
K tomu tvrzení, že
"...CLOVEK za jiz par desitek tisic let bude tak sikovnej ze bude umet Slunecniho bumbrlicka krmit materialem, takze nebude ubyvat a za zadnych 5 milliard let se tim padem k zadnemu vyhoreni nedopracuje ! "
mohu jen podotknout, že pravý opak by byl pravdou:
Čím více bychom Slunce "krmili", tím větší by byla gravitace, tlak a teplota v nitru, tím rychlejší termonukleární reakce --> Slunce by do závěrečné fáze dospělo dříve, přičemž kdybychm "nakrmili" větší hmotou, nemusel by tou závěrečnou fází být bílý trpaslík, ale po výbuchu supernovy i neutronová hvězda nebo černá díra...
( http://astronuklfyzika.cz/Gravitace4-1.htm , zvláště je to zdůrazněno v závěrečné pasáži )
-------------------------------------------------------------------------------

RNDr Ullmann na moznost "kradeni hmoty"
Jupiter -Slunce rika toto:
------------------------------------------
V principu
je opravdu možné, že když velká planeta pohltí dostatečně velké množství hmoty, může dojít k zapálení termonukleárních reakcí a tím k její přeměně na hvězdu. Musely by k tomu ale být splněny dvě podmínky:
1. Planeta by musela již mít dostatečně velkou hmotnost, řádově několik desetin hmotností Slunce.
2. Musel by být velice silný "přísun" hmoty - plynu o dostatečné hustotě.
Ani jedna z těchto podmínek není splněna pro případ Slunce v závěrečném stádiu rudého obra a planety Jupiter. Hmota vyvržená Sluncem v tomto stádiu nečiní ani 1/10 , planeta Jupiter by potřebovala přijmout daleko větší hmotnost. Vyvržené plyny jsou ve vzdálenosti Jupitera již velmi řídké, takže z nich tato planeta ukořistí jen pranepatrnou část.
Jinak procesy vzájemného předávání plynů s dramatickými důsledky jsou poměrně časté u těsných dvojhvězd, viz např.
http://astronuklfyzika.cz/Gravitace4-1.htm ,

pasáž "Dvojhvězdy a vícenásobné systémy", asi v polovině kapitoly.

Vojta U. - www.AstroNuklFyzika.cz .
---------------------------------------------------------------
Q-
Z odborneho hlediska je jak stepeni tak fuze = jaderna energie,
pro nektere lidi ovsem toto rozdeleni muze znamenat(nerikam ze na nasem Internetu znamena)
kvalitativni rozdil.:-)
Mozna to zni smesne, ale slysel jsem zde jednoho politicky ZELENEHO, ktery reaguje ve zdejsich volbach negativne
pokud jde o vystavbu jadernych elektraren v Australii,
ale nechal se slyset ze az bude nova energie na bazi fuze a nikoli spinaveho stepeni jako dnes,
ze vystavbu zarizeni na bazi slucovani prvku podpori :-)
nekteri politikove kdyz jim jde o kresla dokazi zmenit nazor i nekolikrat.

Odpoved:
Jak štěpení, tak fúze je svou podstatou jaderná energie. Oproti štěpení jader má jaderná syntéza velké principiální výhody:
1. Podstaně vyšší energetická účinnost - ve vztahu na hmotností jednotku paliva je zhruba 10-krát vyšší než u štěpných reakcí.
2. Čistota - nedochází k ohrožení radioaktivitou, produkty vznikající při jaderné syntéze v zásadě nejsou radioaktivní (výsledným "odpadem" je neškodné hélium). Radioaktivní tritium 3H lze v budoucím reaktoru vyrábět i spotřebovávat v uzavřeném cyklu - neutrony vznikající při syntéze mohou jadernou reakcí s litiem produkovat tritium:
6Li3 + 1n0® 3H1 + 4He2 , 7Li3 + 1n0® 3H1 + 4He2 + 1n0 ,
které se pak spaluje syntézou s deuteriem na hélium.
3. Bezpečnost provozu - zatímco štěpný reaktor má uvnitř uloženo nadkritické množství štěpného paliva na celou dobu provozu palivových článků a hrozí nebezpečí nekontrolovatelné jaderné reakce, přehřátí reaktoru a pod., do termojaderného reaktoru bude palivo přiváděno postupně v malých množstvích, přičemž jakákoli porucha funkce naruší optimální podmínky pro průběh fúze a reakce se samovolně zastaví.
Takto je to shrnuto v příslušné pasáži toho odkazu
http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3.htm#JadernaEnergie.

Fúze by tedy poskytovala možnost "čisté" jaderné energie, bez nebezpečných odpadů či rizika rozsáhlých havárií. Bohužel však ne dříve než za 40 let...
I stávající štěpné jaderné reaktory jsou však z ekologického hlediska pokrokem proti klasickým elektrárnám spalujícím uhlí.