Thursday, March 15, 2007

odpovedi odbornika

uvodem si dovoluji predeslat, ze prednasky RNDr Ullmanna v podstate zahrnuji vetsinu themat, pro neodbornika je vsak obtizne pasaze vyhledat a z nich a prilozenych mathematickych dukazu odvodit spravnou odpoved.
Proto byla vznesena rada dotazu na ktere RNDr V.Ullmann odpovida takto:

Q-moznost oddaleni konce cili vyhoreni Slunce za cca 5 milliard let?

Odpoved:
K tomu tvrzení, že
"...CLOVEK za jiz par desitek tisic let bude tak sikovnej ze bude umet Slunecniho bumbrlicka krmit materialem, takze nebude ubyvat a za zadnych 5 milliard let se tim padem k zadnemu vyhoreni nedopracuje ! "
mohu jen podotknout, že pravý opak by byl pravdou:
Čím více bychom Slunce "krmili", tím větší by byla gravitace, tlak a teplota v nitru, tím rychlejší termonukleární reakce --> Slunce by do závěrečné fáze dospělo dříve, přičemž kdybychm "nakrmili" větší hmotou, nemusel by tou závěrečnou fází být bílý trpaslík, ale po výbuchu supernovy i neutronová hvězda nebo černá díra...
( http://astronuklfyzika.cz/Gravitace4-1.htm , zvláště je to zdůrazněno v závěrečné pasáži )
-------------------------------------------------------------------------------

RNDr Ullmann na moznost "kradeni hmoty"
Jupiter -Slunce rika toto:
------------------------------------------
V principu
je opravdu možné, že když velká planeta pohltí dostatečně velké množství hmoty, může dojít k zapálení termonukleárních reakcí a tím k její přeměně na hvězdu. Musely by k tomu ale být splněny dvě podmínky:
1. Planeta by musela již mít dostatečně velkou hmotnost, řádově několik desetin hmotností Slunce.
2. Musel by být velice silný "přísun" hmoty - plynu o dostatečné hustotě.
Ani jedna z těchto podmínek není splněna pro případ Slunce v závěrečném stádiu rudého obra a planety Jupiter. Hmota vyvržená Sluncem v tomto stádiu nečiní ani 1/10 , planeta Jupiter by potřebovala přijmout daleko větší hmotnost. Vyvržené plyny jsou ve vzdálenosti Jupitera již velmi řídké, takže z nich tato planeta ukořistí jen pranepatrnou část.
Jinak procesy vzájemného předávání plynů s dramatickými důsledky jsou poměrně časté u těsných dvojhvězd, viz např.
http://astronuklfyzika.cz/Gravitace4-1.htm ,

pasáž "Dvojhvězdy a vícenásobné systémy", asi v polovině kapitoly.

Vojta U. - www.AstroNuklFyzika.cz .
---------------------------------------------------------------
Q-
Z odborneho hlediska je jak stepeni tak fuze = jaderna energie,
pro nektere lidi ovsem toto rozdeleni muze znamenat(nerikam ze na nasem Internetu znamena)
kvalitativni rozdil.:-)
Mozna to zni smesne, ale slysel jsem zde jednoho politicky ZELENEHO, ktery reaguje ve zdejsich volbach negativne
pokud jde o vystavbu jadernych elektraren v Australii,
ale nechal se slyset ze az bude nova energie na bazi fuze a nikoli spinaveho stepeni jako dnes,
ze vystavbu zarizeni na bazi slucovani prvku podpori :-)
nekteri politikove kdyz jim jde o kresla dokazi zmenit nazor i nekolikrat.

Odpoved:
Jak štěpení, tak fúze je svou podstatou jaderná energie. Oproti štěpení jader má jaderná syntéza velké principiální výhody:
1. Podstaně vyšší energetická účinnost - ve vztahu na hmotností jednotku paliva je zhruba 10-krát vyšší než u štěpných reakcí.
2. Čistota - nedochází k ohrožení radioaktivitou, produkty vznikající při jaderné syntéze v zásadě nejsou radioaktivní (výsledným "odpadem" je neškodné hélium). Radioaktivní tritium 3H lze v budoucím reaktoru vyrábět i spotřebovávat v uzavřeném cyklu - neutrony vznikající při syntéze mohou jadernou reakcí s litiem produkovat tritium:
6Li3 + 1n0® 3H1 + 4He2 , 7Li3 + 1n0® 3H1 + 4He2 + 1n0 ,
které se pak spaluje syntézou s deuteriem na hélium.
3. Bezpečnost provozu - zatímco štěpný reaktor má uvnitř uloženo nadkritické množství štěpného paliva na celou dobu provozu palivových článků a hrozí nebezpečí nekontrolovatelné jaderné reakce, přehřátí reaktoru a pod., do termojaderného reaktoru bude palivo přiváděno postupně v malých množstvích, přičemž jakákoli porucha funkce naruší optimální podmínky pro průběh fúze a reakce se samovolně zastaví.
Takto je to shrnuto v příslušné pasáži toho odkazu
http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3.htm#JadernaEnergie.

Fúze by tedy poskytovala možnost "čisté" jaderné energie, bez nebezpečných odpadů či rizika rozsáhlých havárií. Bohužel však ne dříve než za 40 let...
I stávající štěpné jaderné reaktory jsou však z ekologického hlediska pokrokem proti klasickým elektrárnám spalujícím uhlí.

1 comment:

vodnik007 said...

"...CLOVEK za jiz par desitek tisic let bude tak sikovnej ze bude umet Slunecniho bumbrlicka krmit materialem...."
Take me napadlo ze vysledek by byl pravy opak.
Pokud se lidstvu podari vyresit dnesni slamastiku a vydrzi dalsich 10 tisic let, doufejme v lepsim stadiu nez v navraceni do doby kamenne, jiste bude lepsi reseni se prestehovat jinam v nedalekem okoli slunecni soustavy.