10,4 m teleskop na Kanarskych ostrovech

Na Kanárských ostrovech brzy zahájí zkušební pozorování nový velký dalekohled Gran Telescopio Canarias (GTC). Příprava projektu dalekohledu byla zahájena před 17 lety a celkové finanční náklady na jeho realizaci dosáhnou 175 miliónů amerických dolarů. Jak je v poslední době zvykem, na výstavbě dalekohledu se podílí hned několik organizací. Hlavním investorem je Španělsko, na realizaci se podílejí také některé zahraniční vědecké společnosti. Především je to University of Florida a dvě mexické společnosti. Pozorovací čas bude rozdělen úměrně vloženým finančním prostředkům. Například na americkou univerzitu, která se podílela 5 % nákladů, připadne ročně 20 dnů pozorovacího času (jen aby zrovna bylo jasno).
Zatím bylo namontováno 12 ze 36 jednotlivých segmentů, které budou tvořit hlavní zrcadlo dalekohledu. To znamená, že dalekohled může již být použit ke zkušebním pozorováním. Vždyť se jedná o jednu třetinu objektivu, což se rovná docela velkému teleskopu. První astronomické snímky by měly být pořízeny již tento pátek, tj. 13. 7. 2007 (jak vidět, zdejší astronomové netrpí žádnými předsudky).

Zbývající segmenty budou nainstalovány v průběhu roku 2007, čímž se dalekohled stane jedním z největších optických dalekohledů světa. Oficiální uvedení dalekohledu do provozu je naplánováno na letní období roku 2008. Pozorování se pak rozběhnou na „plné obrátky“.

GTC bude klasickým reflektorem v konfiguraci Ritchey-Chrétien. Světlo vzdálených vesmírných objektů bude soustředěno primárním zrcadlem (M 1) a nasměrováno do ohniska. Zde bude zachyceno sekundárním zrcadlem (M 2) a přesměrováno do Cassegrainova ohniska, eventuelně terciální zrcadlo nasměruje paprsky do Nasmythova ohniska, případně k jiným detektorům dle potřeby.

Hlavní (primární) zrcadlo bude složeno z 36 nezávislých hexagonálních zrcadel o velikosti strany 936 mm. Mezi jednotlivými segmenty bude konstrukční mezera 3 mm. Celková sběrná plocha objektivu dosáhne průměru 10,4 m. Zrcadlo bude vybaveno systémem aktivní optiky, který bude vyrovnávat odchylky od ideální optické plochy, vzniklé deformacemi při změnách polohy. Sekundární zrcadlo bude mít průměr 1176 mm, terciální zrcadlo bude eliptické o rozměrech 1511 x 1063 mm. Celý dalekohled bude rovněž vybaven systémem adaptivní optiky – na základě sledování změn umělé hvězdy v důsledku atmosférických vlivů bude upravován výsledný obraz.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Avšak astronomové plánují mnohem větší dalekohledy. Evropská jižní observatoř ESO (European South Observatory) zahájila přípravu technického zadání projektu dalekohledu nové generace. Dalekohled ponese označení EELT (European Extremely Large Telescope). Evropská jižní observatoř (jejímž členem je od počátku letošního roku i Česká republika) provozuje zatím čtveřici dalekohledů o průměru 8,2 m. Jejich souhrnný název je VLT (Very Large Telescope – velmi velký dalekohled). Jedná se o jeden z vědecky nejúspěšnějších astronomických přístrojů na naší planetě. Nový dalekohled, který má být dokončen kolem roku 2017, jej však ve všech parametrech doslova přeskočí.

„Předpokládáme, že hlavní zrcadlo bude mít průměr 42 m,“ prohlásil zástupce ESO. Definitivní koncepce dalekohledu by měla být představena do konce tohoto roku. Astronom se prořekl, že jedním z důvodů pro tak velký průměr objektivu je i konkurenční projekt amerických astronomů, kteří pracují na dalekohledu o průměru 30 m. „My chceme realizovat dalekohled o něco málo větší,“ dodal skromně zástupce Evropské jižní observatoře.

Detaily a dalsi odkazy zde:
La Palma

superexploze superhvězdy

Astronomové pomocí pozemských dalekohledů a kosmické observatoře Chandra pozorovali nejjasnější a nejenergičtější explozi hvězdy, která byla kdy spatřena. Pravděpodobně je to první důkaz nového typu supernov - přeměny gama záření na částice hmoty a antihmoty. Vznik této tzv. párové nestability pak vede k takovéto gigantické explozi.
Supernova s označením „SN 2006gy“ vybuchla v galaxii NGC 1260 vzdálené od nás 240 miliónů světelných roků a byla 100krát jasnější než kterákoliv typická supernova. SN 2006gy byla poprvé pozorována 18. září 2006 kosmickou rentgenovou observatoří Chandra (NASA). Supernova se pomalu zjasňovala po dobu 70 dnů. A na svém vrcholu zářila více než 50 miliard Sluncí a svítila 10krát jasněji než mateřská galaxie. Supernova dosáhla maxima jasnosti během dnů až několika týdnů.
„Ze všech explodujících hvězd, které byly kdy pozorovány, byla tato králem,“ řekl Alex Filippenko (University of California, Berkeley), který vede pozemní pozorování supernovy na Lickově observatoři (Kalifornie) a na observatoři Keck (Havaj). „Byli jsme ohromeni jasností a také tím, jak dlouho to trvalo.“
Vědci jsou přesvědčeni, že monstrózní supernova je první hvězdou, která vysvětluje raný vývoj vesmíru a zánik první generace hmotných hvězd, které se nezhroutily do černých děr, ale explodovaly a obohatily vesmír o těžké prvky. „Jsme svědky současná verze, jak končil život první generace nejhmotnějších hvězd,“ řekl Filippenko.
Podle astrofyziků by to také mohla být předpremiéra, jak budou vypadat exploze hmotných hvězd v naší vlastní Galaxii. Supernovy jsou „labutí písně“ hvězd.
Většina supernov je výsledkem zhroucení hmotných hvězd (8 až 20 hmotností Slunce) do černé díry, způsobené vlastní gravitací. Podle astronomů je princip SN 2006 jiný, protože explodující hvězda byla mnohem větší - asi 150krát hmotnější než Slunce. Hvězdy takto hmotné jsou mimořádně vzácné: vědci odhadují, že v naší Galaxii je jich z celkového počtu 400 miliard hvězd jenom asi desítka.
Superhmotné hvězdy produkují tak velké množství gama záření, že na konci života se část tohoto záření přemění na hmotu a antihmotu, většinou na elektron a pozitron (kladný elektron). Částice antihmoty mají stejnou hmotnost jako obyčejná hmota, ale opačný spin a náboj. Gama záření svou energií „chrání“ vnější vrstvy hvězdy před zhroucením; při vzniku hmoty a antihmoty tato ochrana zmizí, vnější vrstvy hvězdy padají do nitra, spouští se termonukleární exploze, která hvězdu zničí. Roztrhá ji důsledkem tzv. párové nestability (hmota x antihmota).
Nové objevy naznačují, že některé první velmi hmotné hvězdy v raném vesmíru „odešly“ velkolepými explozemi jako SN 2006gy, místo aby se zhroutily do černých děr.
„V podmínkách raného vesmíru je obrovský rozdíl mezi těmito dvěma možnostmi,“ řekl Nathan Smith (UC Berkeley). „Při jedné se galaxie znečišťuje velkým množstvím nově vzniklých prvků, při další dojde k trvalému uzamčení v černých dírách.“
Astronomové se domnívají, že supernova SN 2006gy ukazuje, jak by mohl vypadat budoucí vývoj hvězd v naší vlastní Galaxii. Jednou z nich je i Eta Carinae - nejsvítivější hvězda v naší Mléčné dráze - leží od nás ve vzdálenosti asi 7000 světelných roků a vypadá to, že je již připravena k explozi.
„Stát by se to mohlo zítra nebo také až za 1000 let,“ řekl Mario Livio (Space Telescope Science Institute, Baltimore).
Explozivní proměnná hvězda Eta Carinae v současnosti svítí asi 5 miliónkrát více než naše Slunce a na jejím povrchu byly pozorovány erupce. Podobně se chovala i SN 2006gy těsně před explozí.
Podle vědců, vzhledem k relativně bezpečné vzdálenosti od nás, výbuch Eta Carinae pravděpodobně neohrozí život na Zemi.
„Jsem přesvědčen, že můžeme klidně spát, protože Eta Car nezničí život na Zemi,“ řekl Livio. A dodává, že blízkost této mimořádné události astronomům nedovoluje v klidu spát, jsou stále v pohotovosti a hvězdu Eta Carinae stále sledují.

SN 2006gy
SN 2006gy
česky
Eta Carinae
NASA
Eta Carinae2

Nahrada za Hubble telescope

NASA vystavuje model nového kosmického dalekohledu James Webb (JWST - James Webb Space Telescope) ve Washingtonu před Národním muzeem letectví a kosmonautiky (Smithsonian National Air and Space Museum). Model je ve skutečné velikosti.
JWST bude nástupcem již 17letého dosluhujícího HST. James E. Webb (7.10. 1906 - 27. 3. 1992) byl ředitelem NASA v době přípravy pilotovaných letů Apollo na Měsíc (1961 až 1968).
Rozměry nového dalekohledu JWST jsou 24 x 12 m a jeho segmentované zrcadlo má průměr 6,5 m, což je téměř 3krát více než Hubble (2,4 m). Bude se nacházet na vyšší oběžné dráze – 1,5 miliónu km (Hubble 614 km) v Lagrangeově bodě L2 soustavy Země - Slunce, kde jsou gravitační a odstředivá síla vyrovnány.
Aby nedocházelo k přehřívání a zejména aby jeho infračervené kamery mohly spolehlivě pracovat, bude opatřen účinným ochranným krytem proti slunečnímu záření. Cena projektu je 4,5 miliardy dolarů (94 miliard Kč).
Dalekohled JWST by měla do kosmu vynést v roce 2013 evropská raketa Ariane. Jeho životnost je naplánována na 10 let, ale astronomové doufají, že vydrží déle, nejméně tak dlouho jako HST. Do té doby by měl fungovat Hubblův kosmický dalekohled, proto NASA k němu na rok 2008 plánuje servisní misi raketoplánu.
Astronomové věří, že nový kosmický dalekohled James Webb získá ještě více informací o vesmíru, především o vzniku a formování mladých hvězd a dohlédne až k samému počátku vesmíru – Velkému třesku.
„Nepochybně potřebujeme mnoho větších dalekohledů. Časem se náklady vrátí, protože uvidíme zrození vesmíru,“ řekl Eduard Weiler, ředitel GCFC (Goddard Space Flight Centre).

v anglictine vice zde:
JWST

jen pro predstavu ctenare o "sile" dalekohledu:
Chandra can distinguish objects down to about 0.5 arc seconds in diameter, and the Hubble Space Telescope can distinguish objects as small as 0.1 arc seconds. For comparison, 1 arc second is the apparent size of a penny seen at a distance of 4 km (2.5 miles)!
-----------------------------------------------------------------------------------
Chandra dalekohled umi rozeznat s presnosti 0,5 uhlove vteriny,
Hubble dalekohled umi rozeznat s presnosti 0,1 uhlove vteriny,
pro srovnani 1 uhlova vterina predstavuje velikost mince viditelnou na vzdalenost 4km!
Novy dalekohled bude mit 3x vetsi zrcadlo! 6,5 m proti 2,4m Hubble
Dodavam, ze na rozdil od soucasneho deni ve svete, zde je patrny pokrok a je na co se tesit :-)

Přímý důkaz o existenci temné hmoty

co nam jakoby schazela
byla spocitana ale nevidena, konecne potvrzena :-)
Posledni pozorování poskytují doposud nejpřesvědčivější důkaz, že většina hmoty ve vesmíru je temná.

Po velkem tresku nejvetsi katastrofa ve vesmiru:
Přímý důkaz o existenci temné hmoty poskytla rentgenová observatoř Chandra a pozorování dalšími dalekohledy. Temná i normální hmota byly od sebe odtrženy při obrovské srážce dvou velkých kup galaxií.
Telescopes used: NASA's Chandra X-ray Observatory, NASA's Hubble Space Telescope, 6.5m Magellan telescope, 2.2m ESO Wide Field Imager
Distance to 1E 0657-56: 3.4 billion light years
Cluster Collision Speed: 10 million mph
v cestine
zde

Astronomers who used NASA's Chandra X-ray Observatory will host a media teleconference at 1 p.m. EDT Monday, Aug. 21, to announce how dark and normal matter have been forced apart in an extraordinarily energetic collision. Audio of the event will be streamed live on the Web at: www.nasa.gov/newsaudio
v originale
zde
v clanku
zde

Za připomenutí zde stojí složení vesmíru:
5 percent normal matter - normalni hmoty
25 percent dark matter - temne hmoty
70 percent dark energy - temne energie
a navazne - temna energie:
Dark Energy
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
dalsi informace o existenci temné hmoty (Dark Energy)

Content of the Universe
WMAP data reveals that its contents include 4% atoms, the building blocks of stars and planets. Dark matter comprises 22% of the universe. This matter, different from atoms, does not emit or absorb light. It has only been detected indirectly by its gravity. 74% of the Universe, is composed of "dark energy", that acts as a sort of an anti-gravity. This energy, distinct from dark matter, is responsible for the present-day acceleration of the universal expansion.
- - -



Poslední rozložení se nam mirne posunulo a mozno ocekavat, ze v budoucnu dojde k dalsimu upresneni jak bude sledovani Vesmiru pokracovat.

Proti puvodnimu odhadu se jen mirne lisi:
-4 percent normal matter - normalni hmoty
-22 percent dark matter - temne hmoty
-74 percent dark energy - temne energie


stáří našeho Vesmíru - časové rozložení



udeleni cen za objevy v oblasti

Dark Energy

dale
kosmologie

a take
Max Planck

Věříte či nevěříte na přítomnost a návštěvy mimozemšťanů?

Věříte či nevěříte na přítomnost a návštěvy mimozemšťanů?
Na ET/UFO?

Stačí, že to povede k zamyšlení u těch diváků, kteří buď o věci nic či skoro
nic nevěděli.
Od zamyšlení vede cesta i dál.
Třeba až do Vesmíru.

Udelajte si čas a pohledete na tento záznam.
Hezkou podívanou a poslech. (v anglictine)
UFOs

že by jen 20 světelných let

a byl tam život?
či naši nejbližší sousedi?

Gliese 581 a obyvatelná zóna (viz odkaz)
Ta slabá nevýznamná hvězda uprostřed tohoto pohledu na oblohu je Gliese 581 ve vzdálenosti zhruba 20 světelných let v souhvězdí Vah (Libra). Ovšem nyní astronomové ohlásili objev pozoruhodné soustavy tří planet, které obíhají kolem Gliese 581, včetně planety, která se ze všech planet mimo sluneční soustavu nejvíce podobá Zemi. Gliese 581 ale není slunci podobná hvězda. Klasifikuje se jako červený trpaslík, tedy hvězda mnohem menší a chladnější než Slunce. Přesto má nejmenší planeta obíhající kolem této hvězdy asi pětinásobnou hmotnost Země a jeden a půl násobek průměru Země. Tato super země obíhá jednou za 13 dní, zhruba 14 krát blíže ke svojí mateřské hvězdě, než je vzdálenost Země - Slunce. Z této těsné oběžné dráhy kolem chladné hvězdy plyne střední teplota povrchu mezi 0 a 40 stupni C, což je rozsah ve kterém může být voda kapalná, což tuto planetu umísťuje do obyvatelné zóny červeného trpaslíka.
cele zde:
Gliese 581
a take
Gliese581

odpovedi odbornika

uvodem si dovoluji predeslat, ze prednasky RNDr Ullmanna v podstate zahrnuji vetsinu themat, pro neodbornika je vsak obtizne pasaze vyhledat a z nich a prilozenych mathematickych dukazu odvodit spravnou odpoved.
Proto byla vznesena rada dotazu na ktere RNDr V.Ullmann odpovida takto:

Q-moznost oddaleni konce cili vyhoreni Slunce za cca 5 milliard let?

Odpoved:
K tomu tvrzení, že
"...CLOVEK za jiz par desitek tisic let bude tak sikovnej ze bude umet Slunecniho bumbrlicka krmit materialem, takze nebude ubyvat a za zadnych 5 milliard let se tim padem k zadnemu vyhoreni nedopracuje ! "
mohu jen podotknout, že pravý opak by byl pravdou:
Čím více bychom Slunce "krmili", tím větší by byla gravitace, tlak a teplota v nitru, tím rychlejší termonukleární reakce --> Slunce by do závěrečné fáze dospělo dříve, přičemž kdybychm "nakrmili" větší hmotou, nemusel by tou závěrečnou fází být bílý trpaslík, ale po výbuchu supernovy i neutronová hvězda nebo černá díra...
( http://astronuklfyzika.cz/Gravitace4-1.htm , zvláště je to zdůrazněno v závěrečné pasáži )
-------------------------------------------------------------------------------

RNDr Ullmann na moznost "kradeni hmoty"
Jupiter -Slunce rika toto:
------------------------------------------
V principu
je opravdu možné, že když velká planeta pohltí dostatečně velké množství hmoty, může dojít k zapálení termonukleárních reakcí a tím k její přeměně na hvězdu. Musely by k tomu ale být splněny dvě podmínky:
1. Planeta by musela již mít dostatečně velkou hmotnost, řádově několik desetin hmotností Slunce.
2. Musel by být velice silný "přísun" hmoty - plynu o dostatečné hustotě.
Ani jedna z těchto podmínek není splněna pro případ Slunce v závěrečném stádiu rudého obra a planety Jupiter. Hmota vyvržená Sluncem v tomto stádiu nečiní ani 1/10 , planeta Jupiter by potřebovala přijmout daleko větší hmotnost. Vyvržené plyny jsou ve vzdálenosti Jupitera již velmi řídké, takže z nich tato planeta ukořistí jen pranepatrnou část.
Jinak procesy vzájemného předávání plynů s dramatickými důsledky jsou poměrně časté u těsných dvojhvězd, viz např.
http://astronuklfyzika.cz/Gravitace4-1.htm ,

pasáž "Dvojhvězdy a vícenásobné systémy", asi v polovině kapitoly.

Vojta U. - www.AstroNuklFyzika.cz .
---------------------------------------------------------------
Q-
Z odborneho hlediska je jak stepeni tak fuze = jaderna energie,
pro nektere lidi ovsem toto rozdeleni muze znamenat(nerikam ze na nasem Internetu znamena)
kvalitativni rozdil.:-)
Mozna to zni smesne, ale slysel jsem zde jednoho politicky ZELENEHO, ktery reaguje ve zdejsich volbach negativne
pokud jde o vystavbu jadernych elektraren v Australii,
ale nechal se slyset ze az bude nova energie na bazi fuze a nikoli spinaveho stepeni jako dnes,
ze vystavbu zarizeni na bazi slucovani prvku podpori :-)
nekteri politikove kdyz jim jde o kresla dokazi zmenit nazor i nekolikrat.

Odpoved:
Jak štěpení, tak fúze je svou podstatou jaderná energie. Oproti štěpení jader má jaderná syntéza velké principiální výhody:
1. Podstaně vyšší energetická účinnost - ve vztahu na hmotností jednotku paliva je zhruba 10-krát vyšší než u štěpných reakcí.
2. Čistota - nedochází k ohrožení radioaktivitou, produkty vznikající při jaderné syntéze v zásadě nejsou radioaktivní (výsledným "odpadem" je neškodné hélium). Radioaktivní tritium 3H lze v budoucím reaktoru vyrábět i spotřebovávat v uzavřeném cyklu - neutrony vznikající při syntéze mohou jadernou reakcí s litiem produkovat tritium:
6Li3 + 1n0® 3H1 + 4He2 , 7Li3 + 1n0® 3H1 + 4He2 + 1n0 ,
které se pak spaluje syntézou s deuteriem na hélium.
3. Bezpečnost provozu - zatímco štěpný reaktor má uvnitř uloženo nadkritické množství štěpného paliva na celou dobu provozu palivových článků a hrozí nebezpečí nekontrolovatelné jaderné reakce, přehřátí reaktoru a pod., do termojaderného reaktoru bude palivo přiváděno postupně v malých množstvích, přičemž jakákoli porucha funkce naruší optimální podmínky pro průběh fúze a reakce se samovolně zastaví.
Takto je to shrnuto v příslušné pasáži toho odkazu
http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3.htm#JadernaEnergie.

Fúze by tedy poskytovala možnost "čisté" jaderné energie, bez nebezpečných odpadů či rizika rozsáhlých havárií. Bohužel však ne dříve než za 40 let...
I stávající štěpné jaderné reaktory jsou však z ekologického hlediska pokrokem proti klasickým elektrárnám spalujícím uhlí.

Mesic v uplnku

za uplnku skrz 400mm objektiv
namontovany na
Nikon D70-
autor Jerry ze Sa-Fra

Jizni kriz nad Tasmanii

je vec nazoru ktera polovina oblohy je "hezci"

severni ma nektera souhvezdi vyraznejsi

Orion je stejne krasny na jihu jako na severu:-)

zde "jizni" ORION



"severni" ORION jak ho zna Evropa


nebo takto:

z Vesmiru na Zem

vymena s odbornikem dosla az do faze konecneho vyjadreni,
ktere ve strucnosti rika, ze ne zavody ve zbrojeni zajisti svetu mir.
---------------------------------------------------------------
Jsem přesvědčen,
že lidstvo neochrání vývoj a výzkum nových zbraní a smrtelných vynálezů, ale nezaujatá lidská součinnost, v kombinaci se spravedlivým řádem zbaveným chamtivosti. A obávám se, že nynější americká vláda bohužel dělá spíše opak...
Co se týče fyzikálních aspektů mírového využití jaderné energie, mohu též odkázat na pasáže:
http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3.htm#Stepeni ,
http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3.htm#Fuze .
http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3.htm#JadernaEnergie
Zatím srdečně zdraví
Vojta Ullmann - http://www.astronuklfyzika-.cz/ .

osobne s nazorem RNDr V.Ullmanna zcela souhlasim!

Okno do Vesmiru

http://atlasoftheuniverse.com/universe.html
z tohoto celkoveho prehledu se presuneme dlouhym skokem az do nasi galaxie "Mlecne drahy"
zde pak jiz jen pohled na nase relativne blizke sousedy:-)

v dosahu 5 tisic svetelnych let
http://www.anzwers.org/free/universe/5000lys.html

v dosahu 250 svetelnych let
http://www.anzwers.org/free/universe/250lys.html

a konecne ti nejblizsi
v dosahu "jen" 12 svetelnych let
http://www.anzwers.org/free/universe/12lys.html

Setkani nasi galaxie s Andromedou

http://www.galaxydynamics.org/spiralmetamorphosis.html

modelova situace, setkani Mlecne drahy a galaxie Andromeda, zde:
http://www.cita.utoronto.ca/~dubinski/Gravitas/mov320/6_SpiralMetamorphosis.mov
prosim trpelivost, chvili trva (dle rychlosti pripojeni nez se zaber natahne do Vaseho PC a spusti.
Rozhodne stoji zato prozit si behem nekolika minut co nastane za 3 az 4 milliardy let.
Hezke podivani:-)
----------------------------------------------------------------------------------
zna li nekdo ceskou versi tohoto zaberu a programu jste srdecne vitani :-)
-------------------------------------------------------------------------------
Již několik desetiletí astronomové vědí, že se naše Galaxie nezadržitelně pohybuje směrem k nejbližší velké spirální galaxii v souhvězdí Andromedy, ke známé galaxii M 31. Ale co doposud známo nebylo, je to, jaký bude osud Slunce a celé naší Sluneční soustavy v takové srážce. Nové výpočty, které provedli astronomové T. J. Cox a Avi Loeb (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics) ukazují, že Slunce se svými planetami bude s největší pravděpodobností deportováno do vnější oblasti nové galaxie, vzniklé sloučením obou objektů. Kromě toho tato kolize se uskuteční ještě za „života“ Slunce, tj. předtím, než se z něj stane bílý trpaslík – hvězda, v jejímž nitru již ustaly termojaderné reakce.
Počítačové simulace, které uskutečnili Cox a Loeb, ukazují, že k velkým změnám dojde již za 2 miliardy roků, kdy naše Galaxie a galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy prodělají první těsný vzájemný kontakt. Galaxie se přiblíží natolik, že vzájemná přitažlivost bude deformovat jejich tvary a strukturu, budou se vytvářet dlouhé, galaxiemi navzájem přitahované chvosty, tvořené hvězdami, prachem, plynem a planetami.
Tehdy bude Slunce stále ještě hvězdou hlavní posloupnosti, spalující vodík, i když bude zvyšovat svoji jasnost a teplotu natolik, že postupně začne vařit voda v pozemských oceánech. Obě galaxie budou v té době kroužit navzájem kolem sebe a jejich hvězdy se navzájem promíchají v důsledku působení gravitačních sil.
Asi za 5 miliard let od současnosti se hvězdy naší Galaxie a galaxie v souhvězdí Andromedy zcela promíchají a vytvoří jeden objekt eliptického tvaru, připomínající obří ragbyový míč. Slunce bude v té době stárnoucí hvězdou ve fázi rudého obra na konci svého života. Celá naše Sluneční soustava se pravděpodobně usadí ve vzdálenosti asi 100 000 světelných let od středu nově vzniklé galaxie – což je 4krát dále, než je současná vzdálenost Slunce od středu Galaxie.
Při setkání obou galaxií dojde pouze k vzájemnému promíchání hvězd obou galaxií. Srážky hvězd budou velmi výjimečné. Galaxie jsou sice tvořeny velkým počtem hvězd, avšak mezi nimi jsou obrovské „prázdné“ prostory – vzdálenosti mezi hvězdami se rovnají světelným rokům, zatímco průměry hvězd jsou řádově maximálně milióny kilometrů. (Jeden světelný rok je přibližně 9,5 biliónu km.)
Na připojeném obrázku je počítačová simulace budoucích vzájemných setkání naší Galaxie a galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy. Vznikla na základě současných pozorování, na základě znalostí jejich vzájemné vzdálenosti, rychlosti přibližování a hmotnosti. Astronomové tak dospěli k závěru, že se obě galaxie srazí pravděpodobně v průběhu několika miliard let, tedy ještě za aktivního života Slunce. Během prvního těsného setkání obou galaxií je pravděpodobnost 12 %, že Slunce bude gravitací „vytaženo“ z jeho současné polohy a usazeno v rozsáhlém slapovém oblaku. V průběhu druhého těsného setkání galaxií je již 30% pravděpodobnost, že Slunce opustí v důsledku slapových sil svoje místo. Existuje také 2,7% pravděpodobnost, že Slunce bude mnohem pevněji gravitačně svázáno s galaxií M 31 než s naší Galaxií. Případně po splynutí galaxií může být Slunce vyhozeno do vnějších oblastí nové galaxie (vnější halo) a usadit se ve vzdálenosti větší než 30 kpc, tj. 100 000 světelných let. Hustotní profil hvězd, plynů a temné hmoty v nově vzniklém útvaru se bude podobat eliptické galaxii. Označení Gyr na obrázku je časová jednotka, odpovídající jedné miliardě roků.
Pokud se týká galaxie M 31, dnes je již jasné, že naše Galaxie nebude prvním objektem, který se stane obětí „choutek“ této velké galaxie. V roce 2006 astronomové našli důkazy, že před více než 210 milióny roků došlo k jejímu setkání s trpasličí galaxií M 32. Počítačové simulace tohoto setkání ukázaly, že galaxie M 32 prošla napříč diskem galaxie v Andromedě, podél jeho polární osy. Přitom trpasličí galaxie ztratila více než polovinu své původní hmotnosti.

(Podle http://www.cfa.harvard.edu/press/2007/pr200714.html

DOTAZY K ODBORNIKOVI

DALSI DOTAZY:
------------------------------------------------------------------------------------
schopnost mathematickeho dukazu pro ten ci onen jev,
at jiz jde o konkretni zbran ci o Vesmirny jev, je pro mne dukazem, ze jev je poznan a a v zaklade vedecky zvladnut, takze to prestava byt tajemnstvi z hlediska principu a jedna se jen o uroven technickeho zpracovani a zdokonaleni.
Prikladem budiz raketa dneska s multi jadernou hlavici, ktera ma dnes velikost mensi nez puvodni zbran, kde byla umistena jen naloz jedina !
-------------------------------------------------------------------------------------
OTAZKA:
Vase vyhrady proti funkcnosti- vyuziti energie z kosmu plati i pro tyto informace o zbranich na bazi vysokych energii?
Jako drive laser, nyni se pry rozviji zbrane na bazi vlnove. http://www.prahlad.org/pub/bearden/ScalarWars.doc
zajima me Vas nazor

ODPOVED:
Zbraně využívající elektromag. vlny DrULLMANN
A n o , jsou prováděny pokusy, některé úspěšné, se zbraněmi využívajícími elektromagnetické záření, např. vysoce výkonných laserů. Vždy se však jedná o elektromagnetické vlny příčné, řídící se Maxwellovými rovnicemi. Vlivem technologického pokroku tyto zbraně jistě dosáhnou obdivuhodné dokonalosti. Zbraně pracující na základě neznámých nebo chybných fyzikálních principů zatím úspěšně aplikovány nebyly, navzdory zkresleným zprávám senzacechtivých žurnalistů. Vývoj pokračuje dále s využitím fungujících mechanismů, ty zatím neznámé jsou předmětem fyzikálního výzkumu. Zatím srdečně zdraví V o j t a U. - http://AstroNuklFyzika.cz .
------------------------------------------------------------------------


ODPOVED:
RNDr. Vojtěch Ullmann <vojtech.ullmann@fnspo.cz> wrote:
Milý vesmírný příteli,
diskutované výhrady platí i u popisovaných návrhů zbraní využívajících "energie z kosmu".
Žádné podélné či "skalární" elektromagnetické vlnění nebylo nikdy pozorováno, nejen že nebylo přímo detekováno, ale ani pro něj nesvědčí žádné pozorované jevy v přírodě. Fyzika zná pouze vektorové příčné elektromag. vlny, popisované Maxwellovými rovnicemi elektrodynamiky, které jsou platné i v oblasti teori relativity
( http://astronuklfyzika.cz/Gravitace1-5.htm ) .
Avšak, bádání není nikdy skončeno, uvidíme (popř. uvidí naši potomci) k čemu fyzika dojde později; bude to ale asi jinak, než je v citovaných návrzích uváděno.
Každopádně jsou to úvahy docela zajímavé...
V o j t a U. - www.AstroNuklFyzika.cz
------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyjadreni odbornika.

Dobrý den,
milý vesmírný příteli.
To, co jste mi s kolegou Liborem Stetkou poslali, je skutečně zajímavé čtení. Z fyzikálního hlediska bych si k tomu dovolil napsat pár následujících řádků:
Elektromagnetická energie z vakua - naděje nebo fikce?
( komentář fyzika k pracem T.Beardena uvedeným na http://www.cheniere.org/ )
Je to moc pěkně a zajímavě napsáno, že by se tomu skoro chtělo věřit... S výhodami, které by to přineslo, lze jen souhlasit.
Avšak skutečnost je buhužel jiná - zatím se jedná jen o nepodložené doměnky a zbožná přání z oblasti sci-fi. Popsaná řešení buď nefungují, nebo jsou pro praktické získávání energie nepoužitelná.
Energie vakua (tzv."falešného vakua") byla možná dominantní na samém počátku vesmíru, ve fázi předpokládané inflační expanze vesmíru
( http://astronuklfyzika.cz/Gravitace5-5.htm ) .
Pokud by byla hustota energie vakua dostatečně velká, bylo by snad možno ji v principu získat třebas elektromagneticky mechanismem podobným jako je tzv. Blandford-Znajekův proces, navrhovaný pro extrakci energie z ergosféry rotující černé díry
( http://astronuklfyzika.cz/Gravitace4-4.htm ).I nyní jsou některé indicie pro existenci tzv. temné energie způsobující akcelerující expanzi vesmíru, která se dá interpretovat jako energie "poněkud falešného" vakua
( http://astronuklfyzika.cz/Gravitace5-6.htm#TemnaEnergie ) .
Avšak i kdyby tomu tak bylo, její hustota je zcela mizivá a nelze ji nijak získat v makroskopickém množství. Uspořádání s oscilujícím elektrickým obvodem s cívkami a permanentními magnety je zajímavým obvodem z hlediska slaboproudé elektroniky, avšak množství energie získané demagnetizací permanentního magnetu je velice malé, naprosto nesrovnatelné s uváděným příkladem získávání energie štěpením jaderného paliva.
V minulosti se objevila řada "úžasných vynálezů" na výrobu energie, některé byly dokonce patentované, avšak posléze se ukázalo, že to ve skutečnosti nikdy nefungovalo. Na nové, skutečně nečekané a revoluční způsoby získávání energie si asi naši potomci budou muset dlouho počkat. Zatím je reálná možnost zvládnutí termonukleární reakce (za asi 30-50 let)
( http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3.htm#Fuze ) ,
tokamak ITER, budovaný jako mezinárodní projekt v jižní Francii, by mohl být slibnou cestou.

RNDr. Vojtěch Ullmann, fyzik - http://www.astronuklfyzika.cz/

-

pozdrav od Dr.Ullmanna

Do Noveho Roku 2007 Vam preji pevne zdravi a hodne uspechuv odborne praci i v osobnim zivote.
Zkusim opet prilozit to vanocni a novorocni prani, snad to dojde.
Jinak ted od leta buduji "Japonskou zahradu":
http://astronuklfyzika.cz/JapanZahrada.htm

Přímý důkaz o existenci temné hmoty

co nam jakoby schazela
byla spocitana ale nevidena, konecne potvrzena :-)
Posledni pozorování poskytují doposud nejpřesvědčivější důkaz, že většina hmoty ve vesmíru je temná.
Po velkem tresku nejvetsi katastrofa ve vesmiru:
Přímý důkaz o existenci temné hmoty poskytla rentgenová observatoř Chandra a pozorování dalšími dalekohledy. Temná i normální hmota byly od sebe odtrženy při obrovské srážce dvou velkých kup galaxií.
Telescopes used: NASA's Chandra X-ray Observatory, NASA's Hubble Space Telescope, 6.5m Magellan telescope, 2.2m ESO Wide Field Imager
Distance to 1E 0657-56: 3.4 billion light years
Cluster Collision Speed: 10 million mph

v cestine
zde

Astronomers who used NASA's Chandra X-ray Observatory will host a media teleconference at 1 p.m. EDT Monday, Aug. 21, to announce how dark and normal matter have been forced apart in an extraordinarily energetic collision.
Audio of the event will be streamed live on the Web at:
www.nasa.gov/newsaudio
v originale
zde
a
zde
v clanku
zde

za pripomenuti zde stoji slozeni vesmiru:
5 percent normal matter - normalni hmoty
25 percent dark matter - temne hmoty
70 percent dark energy - temne energie
a navazne - temna energie:
Dark Energy